Home Projekty

TUDYTAM - Prostě normálně!

Na jaře letošního roku se k nám dostala nabídka z organizace TUDYTAM, z.s. na možnost účasti v pro bono projektu „Prostě normálně“. TUDYTAM je vzdělávací a poradenské sdružení odborníků, které podporuje pomáhající organizace v jejich růstu. S TUDYTAMem jsme absolvovali nejen spoustu fantastických kurzů, ale provází nás i při strategickém plánování.

V tomto pro bono projektu se TUDYTAM rozhodl bezplatně poskytnout čtyřem vybraným organizacím poskytujícím komunitní pobytové služby pro lidi s různými typy postižení nabídnout audit naplňování principů normalizace, konzultační podporu při plánování a realizaci změn, jejichž potřeba z auditu vyplyne, a facilitaci společných setkání – to vše v hodnotě 125 000 Kč.

Tato nabídka nás, jako poskytovatel služby chráněné bydlení, zaujala, a proto jsme se rozhodli zkusit své štěstí. Po vyplnění a odeslání přihlášky jsme byli přizvání do druhého kola výběrového řízení, kterým byl rozhovor. Velikou radost nám pak samozřejmě udělala zpráva, že jsme uspěli a byli jsme do projektu vybráni. Díky tomu jsme získali, společně s dalšími třemi organizacemi, fantastickou příležitost k dalšímu zkvalitňování poskytování služby chráněného bydlení. Do projektu, který bude probíhat od června 2022 do prosince 2023, se zapojí manažer sociálních služeb DCBS a všichni pracovníci služby chráněné bydlení.

fotografie z úvodního třídenního setkání - Barevňáci s Paprsky:)

Prostě normálně!

Základním kamenem tohoto projektu bylo vytvoření kritérií naplňování principu „normalizace“ a metodiky auditu, kterou pracovníci TUDYTAMu vytvořili ve spolupráci s odborníky z různých organizací. O kvalitě služby totiž vypovídá také to, zda klientům umožňuje:
  • čerpat takové služby, které potřebuje, v rozsahu a v době, kdy je potřebuje;
  • osamostatnit se od rodiny – bydlet samostatně, zároveň udržovat s rodinou vztahy a kontakty;
  • mít svoje individuální projevy a životní styl;
  • mít vlastní domov;
  • mít svůj rytmus a smysluplnou náplň dne;
  • mít přehled o svých financích a hospodařit s nimi;
  • pracovat a mít dostatečné finanční zabezpečení.
  • chovat se rizikově a zažívat přiměřené riziko, ale také nést odpovědnost a zažívat důsledky svých činů;
  • využívat běžných možností v komunitě – institucí, obchodů, veřejných služeb;
  • mít sociální kontakty a vztahy i mimo svět pomáhajících profesí a rozhodovat o tom, jak budou tyto vztahy vypadat;
  • zažívat soukromí a intimitu a mít pro ně prostor;
  • být užitečný – dávat, starat se o něco, o někoho.

 

Princip normalizace (…) dává smysl tezi, že služby by měly využívat sociálně oceňované prostředky k podpoře sociálně oceňovaných životů. Když člověk prohlédne a uvědomí si, jak strašně se praxe služeb odlišuje od toho, co je typické, natož od toho, co je společensky oceňované, pochopí také, že by se to měl snažit zlepšit. Od zjištění, jak málo je většina pobytových služeb podobná skutečným domovům, jak málo je většina denních aktivit podobná skutečné práci, jak málo připomíná speciální vzdělávání obvyklé školství a jak snadno jsou tyto rozdíly přehlíženy v běžných přesvědčeních o lidech s postižením, se lidé, kteří pracují na uplatňování principu normalizace, často dostanou k rozhodnutí, že prozkoumání té či oné sociálně oceňované obdoby dotyčné služby otevírá cestu vpřed. Pracují na tom, aby zajistili skutečné domovy, skutečná pracovní místa a skutečné vzdělávání.

(O’Brien 1999: 386)

 

ZAPOJENÉ ORGANIZACE:

Paprsek

Domov Háj

Centrum sociálních služeb Stod